Do této kategorie jsou zařazeny Novákovy práce bez přímé návaznosti na architekturu nebo konkrétní veřejný prostor. Jsou to práce „bez limitů“, vzniklé výhradně jako zhmotnění autorovy myšlenky. Patří sem velké, střední i drobné mobilní mechanické objekty z kovu.
Mezi první z nich patří volné exteriérové plastiky v rámci akce Socha a město v Liberci v roce 1969, které byly umístěny v prostoru liberecké Botanické zahrady. V 70. letech je pak následovaly zejména drobné mobily z ocelového drátu s hravými prvky ve formě kovových praporků a vrtulí, zračící obdiv ke konstruktivismu a kinetismu. Tyto objekty rozvíjel od konce 70. let do podoby tvarově přísných a exaktních samohybných mobilů a vozítek převážně z oceli, které díky cyklickému pohybu jich samých nebo jejich částí nazýval „CYKLOTY“. Některé z nich vytvořil také v nadživotním měřítku.
V 90. letech Novák ke svým mobilům a cyklotům přidával rovněž další materiály a předměty: igelit, devocionálie, mýdla, vejce, kapří duše nebo hmyz, které do jeho prací vnesly rovinu hlubší výpovědi, často na hraně surrealistického podání. Na přelomu tisíciletí vytvořil několik drobných mobilů technikou lití ze stříbra a z bronzu. Od 90. let do cyklotů a mobilů čím dál častěji zapojoval pohon na elektrický proud, zvuk nebo světelné efekty. Sugestivnost díla umocňoval kombinováním technických tvarů s organickými materiály.
Copyright © 2025 Spolek přátel díla Vratislava Karla Nováka. Created by Space1.
